V době navázání spolupráce klient intenzivně hledal řešení pro celou řadu problematických oblastí, se kterými se dlouhodobě ve svém provozu potýkal: 1. Absence měření spotřeb energií Bez znalosti skutečných spotřeb nebylo možné eliminovat zbytečné úniky, případně kontrolovat optimální funkci nebo souběh spotřebičů. Pokud byl nějaký únik nebo plýtvání odhaleno, došlo k tomu většinou jen náhodně, a až po delší době. Znalost spotřeby jednotlivých výrobních strojů a provozů je pro předmět činnosti klienta klíčová při vytváření nákladových sazeb. Historicky byla spotřeba pouze odhadována podle údajů uváděných výrobci zařízení, což se po zavedení přesného měření ukázalo jako velmi nepřesné. 2. Absence centralizace dohledu a řízení celého provozu Bez možnosti centralizovaného řízení a monitoringu klient řešil riziko penalizace za překročení špičkových odběrů tím, že sjednával nadbytečné smluvní maximum, které byl následně nucen zbytečně platit. I přes využití profesionálních kompenzátorů byl klient průběžně penalizován za jalovou energii. Jednotlivé dílčí autonomní regulace a měřiče nebylo možno integrovat do jednoho prostředí, monitorovat a ovládat je centralizovaně. Bylo proto nutné každý obsluhovat zvlášť, ručně, v místě jeho provozu, a současně zajistit i jejich pravidelnou vizuální kontrolu funkčnosti. 3. Nedostatečné možnosti ovládání jednotlivých zařízení Funkce některých lokálních regulátorů byly pouze základní a neumožňovaly jakékoliv programování. Spotřebiče spolu nekomunikovaly a bylo obtížné je nastavit tak, aby se vzájemně neovlivňovaly (např. topení vs. nucená ventilace). Jakákoliv úprava parametrů byla zdlouhavá a neefektivní. Chyběla jakákoliv zpětná vazba o tom, kdy bylo zařízení v provozu, a s jakou spotřebou. 4. Neoprávněné zásahy pracovníků do dílčích regulací Ve složitém provozu s mnoha pracovníky se klient často setkával s tím, že zaměstnanci neoprávněně zasahovali do řízení jednotlivých zařízení. Tyto zásahy bylo v případě lokálních ovladačů velmi obtížné zjišťovat, plně eliminovat a současně prokazovat. V provozu a ostatních prostorách společnosti tak docházelo k situacím, kdy nechtěné a neodborné zásahy do dílčích regulací způsobily naprosto protichůdnou funkci jednotlivých spotřebičů, a výrazně tak navyšovaly energetickou náročnost provozu.

Havárie způsobená prasklým potrubím a vysoké škody v důsledku pozdního zjištění aktuálního stavu. Prostřednictvím IoT sítí může zákazník v reálném čase sledovat v mobilní aplikaci spotřebu vody nebo reagovat na havárii a zabránit tak škodám. Vodárny zase řídí a monitorují svěřený majetek pomocí dispečerských systémů, mohou omezit a předvídat významné havárie, stejně jako efektivně nastavit plán obnovy a ekonomicky optimální rozvoj sítí.

V ČR je podle údajů ČSÚ asi 4 mil samostatně hospodařících domácností, vybavených měřením spotřeby elektřiny typu C tj. takovým, kde dodavatel energie provádí odečet stavu spotřeby 1x ročně pro účely zúčtování měsíčních záloh. Pokud si chce spotřebitel monitorovat stav své spotřeby pro účely jejího efektivního řízení, musí dnes na denní, týdenní měsíční bází opisovat stav elektroměru a tyto údaje ručně zpracovávat pro získání alespoň základního přehledu. Rozložení spotřeby během dne tímto způsobem prakticky sledovat nelze vůbec. Pokud by chtěl spotřebitel přepočítat údaje z elektroměru na Kč, tak by to znamenalo implementovat složité ceníky jednotlivých prodejců elektřiny do tabulkového pro

Zlepšování způsobu provozu stovek budov v portfoliu České spořitelny je usnadněno postupným připojováním jednotlivých poboček do centrálního cloudového SCADA systému Mervis. Z míst a technologií, které nejsou z technických či ekonomických důvodů připojitelná tradičními postupy - jsou sbírána data pomocí bezdrátových IoT čidel.

Odpad je jedním z nejvýraznějších problémů lidské existence - a s ohledem na to, že rostoucí obyvatelstvo se čím dál více centralizuje ve městech a produkuje stále více odpadu, správa odpadu se stává stále důležitějším tématem nejen s ohledem na řízení města a kvalitu života v něm , ale také na enviromentální a finanční aspekty s tím související. Správa a svoz odpadů představují obrovské náklady a také značnou ekologickou a dopravní zátěž - pokud se realizuje běžným způsobem: cyklicky. V případě, že by bylo možné svážet jen ty kontejnery, u kterých je to opravdu potřeba a zároveň správně nastavit odpadovou infrastrukturu - což Sensoneo řešení umožňuje - celý proces by se realizoval efektivněji, časově a finančně optimálně a ohleduplně k životnému prostředí

Každý subjekt, který připravuje nebo zpracovává potraviny musí ze zákona dbát na dodržování přísných hygienických standardů. Sám si musí v rámci metodiky HACCP vyhodnotit kritické body zpracovatelského řetězce, ve kterých by překročení teploty či vlhkosti vedlo k ohrožení zdraví strávníků či ke znehodnocení surovin pro výrobu samotnou. Existuje spousta firem, které tyto povinné záznamy na teplotách nechávají na manuálním odečtu pomocí svých zaměstnanců. Spolehlivost a kvalita záznamů je pak přímo úměrná jejich spolehlivosti, frekvence záznamů je vždy minimální možná a v případě, že dojde v odchylce od stanovené normy v intervalu mezi dvěma odečty či mimo pracovní dobu, neexistuje o tom ani záznam, ani nebylo možné předejít problémům a škodám. Samostatnou kapitolou je nákladnost na manuální odečet. Pracovní síla je dnes jednou z nejdražších položek a měli bychom ji využívat efektivně - i v tomto ohledu je Tanix se svými zanedbatelnými náklady přínosem.

Průměrný řidič hledá parkovací místo asi 15 - 22 minut. Často to znamená větší spotřebu paliva, s tím spojené emise do ovzduší a nižší komfort. Připočteme-li ztráty podnikatelů, u kterých mají lidé méně času utrácet, a stres, který pak řeší zdravotnická zařízení, dostávají se výzkumy až k číslům jako 45 bilionů EUR jen pro 300 měst v USA. Přitom se očekává, že do roku 2050 bude žít ve městech 70 % populace.

Městská část Praha 3 řešila problém s nepovolenou hudební produkcí v parku Parukářka. Nadměrný hluk z parku vyvolával stížnosti obyvatel přilehlých domů.

Předpokladem nasazení a rozvoje Smart Cities řešení v ČR je funkční spolupráce s výzkumným sektorem. ČVUT UCEEB je nezávislé výzkumné centrum s multioborovým týmem, který je schopný se zaměřit na problematiku v malých i velkých obcích a městech. Trh je nasycen nabídkami komerčních subjektů a bez odborné a koncepční podpory je zavádění nových technologií velmi problematické.