Díky internetu zvířat můžeme předpovídat přírodní katastrofy
Technologie pronikají stále hlouběji do všech odvětví našeho života. Internet věcí už není žádná novinka. Bývají k němu připojená najrůznější zařízení. Ale co když připojíte nejen „věci“, ale i živé organismy? například zvířata? Seznamte se s „internetem zvířat“, díky kterému lze sledovat nejenom, jak se která zvířata chovají, ale třeba také to, zda je chované zvíře správně krmené a nijak nestrádá.
Internet zvířat usnadňuje a vylepšuje život jak zvířatům samotným, neboť dodává důležitá data o tom, kde se nacházejí, zda jim nic neschází. Chovatel se tak dozví, zda nemůže na některém místě ušetřit, přitom tuto informaci by nemohl jiným způsobem získat.
Sledovat nejnovější trendy se vyplatí všem, kdo zvířata chovají, nebo se o ně jiným způsobem starají. Výraz Internet zvířat použil německý filosof Alexander Pschera ve stejnojmenné knize. V té se zabývá nejenom ekologií a vztahem člověka a zvířat, ale také moderními technologiemi, konkrétně Internetem věcí.
Navrhuje, aby se co nejvíce zvířat osadilo senzory a vysílači, které budou předávat data na internet, kde je budou lidé sdílet a učit se z nich. Díky Internetu zvířat můžeme dokonce „získat“ určité zvířecí vlastnosti a zjistit včas, že někde např. hrozí zemětřesení, sopečné erupce či tsunami, a to dříve než vědci svým oficiálním měřením. Pschera v závěru knihy konstatuje, že tím, že díky internetu věcí zpřístupníme informace o zvířecím chování, se od přírody neodcizíme. Je tomu přesně naopak, technika nás s přírodou opět svede dohromady.
Internet krav
Zatímco v pěstitelství se o senzorech a Internetu věcí hovoří stále častěji, farmáři, kteří chovají například dobytek, se o jeho širokých možnostech dozvídají doposud jen nárazově. Přitom jejich využití jim pomůže nejenom ke zdravějšímu a také šťastnějšímu stádu, ale také ke značným úsporám. Ve velkochovech, které jsou dnes běžnou praxí, není snadné sledovat stav každého kusu dobytka zvlášť. Doby, kdy měl farmář pár krav, o které se pečlivě staral, jsou pryč. Pokud zvíře onemocní, může nejenom uhynout, ale i nakazit další kusy, což je pro farmáře obrovská ztráta. Pokud se ale jednotlivé kusy dobytka, například krávy, osadí senzory, lze získat velmi důležitá data, která budou informovat o každém kusu zvlášť. Těžko si představit, že farmář každý kus pozoruje a zjišťuje, zda není v jeho chování něco zvláštního a neobvyklého. Díky chytrému senzoru lze zjistit například to, že je zvíře neaktivní, nebo že se chová jinak než obvykle. Pro zvířata je totiž typické stereotypní chování a vybočení z něj signalizuje abnormalitu a nekomfort zvířete.
Límce, obojky, senzory…
IoT senzory jsou pochopitelně kravám instalovány bezbolestně. Mohou mít nejrůznější podobu. Čipy lze implantovat bezbolestně pod kůži, dále lze využívat například límce, či obojky. Australský startup Ceres Tag označuje krávy náušnicemi se senzory, díky kterým je lze vždy spolehlivě vyhledat. Díky síti pro Internet věcí spotřebovávají senzory jen minimum energie a baterie v nich vydrží opravdu dlouhou dobu. Fungují tedy spolehlivě. Data ze senzorů se odesílají do cloudu, kde se vyhodnocují, analýza se pak zobrazuje v aplikaci a to, co potřebuje chovate vědět co nejdřív, se dozví z notifikace, která mu dorazí na mobilní telefon. Ceny těchto zařízení přitom nejsou nijak vysoké a farmáře nezruinují. Jsou zlomkem toho, na kolik si farmář cení kus dobytka.
Přečtěte si rozhovor s odborníkem na využití IoT v zemědělství
Na otázky v rozhovoru odpovídal Jan Šaroch z CRA
Telátka díky senzorům?
Technologie mohou napomoci k lepšímu rozmnožování chovných zvířat, protože mohou dát jasný signál, kdy je nejlepší krávu připustit a zvýšit tak šance na oplodnění. Výzkumy prokázaly, že čas říje nastává tehdy, když má kráva konkrétní teplotu a ujde určitý počet kroků. Stejně tak může napomoci předpovědět přesný čas porodu, tedy telení. I ten totiž nastává při kombinaci určitých hodnot, na které mohou senzory internetu věcí včas upozornit. Speciální senzor lze nasadit na ocas zvířete, kde monitoruje porodní stahy a na porod včas upozorní.
Šťastná prasata, kuřata nebo ovce
Opatřit senzory lze i chovaná prasata, jak to dokládá nabídka hned několika firem. Díky tomu se farmář dozví podrobnosti o jejich zdravotnímu stavu, případných nemocech, může sledovat, jak prase přijímá potravu, zda jí není moc, anebo málo.
Díky senzorům lze předejít také zalehnutí selátka prasnicí. Tehdy totiž teplota selete stoupá, neboť se selata ráda k matce tulí, aby je zahřívala, v případě zalehnutí hlasitě naříká a kvíká. V případě, že teplota dostoupá nebezpečné hodnoty, nebo je povyk zvířete příliš silný, farmář dostane notifikaci a může včas zasáhnout, aby matka sele nezalehla. Opět případné uhynutí kusu zvířete je pro farmáře neporovnatelně finančně náročnější ztrátou, než je pořizovací cena senzorů.
Pokud se zvíře pase na volné pastvině, lze jeho rádius zabezpečit i bez ohrad. Zvířata se mohou volně pást, zatímco senzor odesílá data o tom, kde se pohybují. V případě, že se zvíře zatoulá tam, kde nemá být může být lehkým elektrickým výbojem upozorněno, že se má odtud vzdálit.
Senzory lze osadit také pařáty drůbeže. Těch se v drůbežárnách pohybuje velké množství a najít konkrétní kus je prakticky nemožné. Díky senzoru se to dá zvládnout mnohem snáze a chovatel tak hned najde např. kus, který je nemocný. Jak zkušenosti mnohých firem ukazují, moderní technika nás skutečně může se zvířaty podstatně sblížit a nechat nás proniknout do jejich světa zase o něco dál.
Hledáte způsob, jak si při chovu usnadnit práci a ochránit zvířata?
Dejte nám vědět. Společně navrhneme takové řešení postavené na IoT technologiích, které splní přesně to, co potřebujete.
