Videokonference: IoT pro chytré aneb úspěšná implementace

Podruhé, tentokrát online

Akce se konala již podruhé a opět v těžkých časech pandemie, takže proběhla online s diváky připojenými prostřednictvím videokonference. Poprvé se uskutečnila v listopadu v Plzni, nyní proběhla 23. března v Brně. Pořadatelem bylo opět sdružení CzechInno, které má za cíl efektivní podporu inovací v českém podnikatelském prostředí. Hlavním partnerem se staly České radiokomunikace. Podívejte se s námi, jaké úspěšné projekty a příklady představili řečníci z celé ČR ale i ze Slovenska.

Můžete si pustit celý záznam, nebo si jen v rychlosti přečíst to nejdůležitější, o čem odborníci na IoT mluvili.

O čem byla řeč, aneb sepsali jsme pro vás to nejdůležitější

Připraveni k roamingu

Jako první vystoupil Jan Škabrada z Českých Radiokomunikací, zástupce hlavního partnera celé akce. Ten osvětlil důvod, proč se České Radiokomunikace pustily do budování sítě internetu věcí – chtěly využít stávající infrastruktur. 

Jan Škabrada z CRA zhodnotil úspěšnost projektů

Rozvoj sítě je pro Radiokomunikace prvořadý, hovoří se dokonce o roamingu: „České Radiokomunikace jsou členem uskupení LorRaWAN aliance, což je 150 providerů po celém světě. Probíhá mezinárodní diskuse na poli roamingu a 27 zemí připraveno na roaming včetně České republiky. Jsme v aktivní diskusi se Slovenskem, dále se Švýcarskem, Franií a Holandskem,“ uvedl Jan Škabrada.

Dále zmínil také starou bolístku: „U dodávaných senzorů ne vždy odpovídala realita tomu, co bylo v Powerpointu. Například parkovacímu senzoru, který sliboval výdrž šest let, se vybila baterie za 14 dnů. Proto jsme pustili certifikační proces, takže dnes mají zákazníci jistotu, že čidlo funguje a má certifikaci pro běh v síti.“

Finanční úspora, ale také obecní blaho

Jan Škabrada také zhodnotil úspěšnost projektů: „Aby se IoT projekty staly úspěšnými, musí být naplněna jedna z premis, optimálně jejich kombinace. Je to finanční úspora (například dále zmíněná optimalizace energetického managementu, svoz odpadů), legislativní povinnost, zajištění bezpečnosti a obecního blaha (zprostředkování dat, které něco zpříjemní a zpřístupní).“

Do budoucna hodlají CRA představovat nejenom poskytovatele infrastruktury, ale hlavně mají za cíl nabízet ucelené IoT projekty, které chtějí nabízet jako řešení na trhu. „Prvním komplexním řešením od CRA byl Monitoring prostředí pro skladování léčiv, šlo o sledování teploty v lednicích. Pokud mají lékaři nějaká léčiva, musí deklarovat vůči SUKL, že teploty jsou stálé a nedochází k výkyvům. Pokud k nim dojde, musí dokázat, jakým způsobem incident odbavili. My jsme pro to vytvořili řešení skládající se z hardware a připojení k síti. Takové řešení si může každý provozovatel ordinace zakoupit po internetu. Má řešení, které naplňuje legislativní povinnost a chová se ekonomicky,“ popsal takové řešení Jan Škabrada.

Řešení i pro obce

České Radiokomunikace nabízejí řešení i pro municipality, a to v partnerství s ostatními instituacemi. Například coby realizátor pilotního řešení Venkov pro život 4.0 vypracovaly soubor řešení, která mají na starosti rozvoj regionu, společně s ČVUT, centrem informatiky, coby poskytovatel infrastruktury a technických řešení. Cílem projektu bylo vybudování chytré budovy až po měření enviromentálních hodnot v rámci města a budování stavových map nad daty. „V roce 2019, kdy projekt startoval, jsme přebírali cenu Chytrá města pro budoucnost, což nám udělalo velkou radost. O zkušenosti se rádi podělíme s jinými regiony,“ připomněl Jan Škabrada.

Jak na odečty chytře

Následovalo představení jednotlivých úspěšných projektů. Jak upozornila Tereza Šamanová, začalo se od „nejstaršího“ projektu, který je ale stále poměrně mladý. Pavel Kylián ze společnosti IoT.water s.r.o. totiž představoval projekt chytrých odečtů vody: „Celé je to systémově řešeno tak, aby to pro vodárnu, její pracovníky a pro koncové uživatele bylo co nejefektivnější a nejpohodlnější bez chyb a nutnosti schraňovat jeden papírový dokument za druhým,“ vysvětlil Pavel Kylián. Projekt se dále týká poradenství ze smart meteringu, společnost tedy nefunguje jen jako dodavatel řešení, ale snaží se pomoci uchopit celou komplexní tématiku. „Jádro našich aktivit je proces odečtených dat . Celému konceptu říkáme Smart metering grid. První část je samotné získávání dat, následně jejich zpracování a třetí to je předávání a využití dat.

Pavel Kylián ze společnosti IoT.water s.r.o. představovil projekt chytrých odečtů vody

Získávání dat můžeme rozdělit na tři cesty. První je fyzický odečet, pracovník vleze do šachty, data odečte a zapíše. V našem řešení je toto digitalizováno pomocí mobilní aplikace SMG Mobile, která data odesílá na server, kde se s nimi ještě dále pracuje. Nemusí se z papíru nic přepisovat do počítače. Druhým způsobem je pochůzka, vodoměr má na sobě zařízení, které vysílá signál do okolí a pracovník stačí, když jen projde ulicí a data se načtou samy. Třetí možnost je nejvíce automatizovaná a digitalizovaná jsou dálkové odečty. Vodoměr sám nebo díky dalšími zařízení data odesílá přes IoT sítě. Data chodí automaticky v pravidelných intervalech,“ vysvětlil Pavel Kylián.

Údaje o spotřebě pro každého

Následuje proces zpracování a správy dat: „Data se vkládají všechna na jedno místo na server, kde je možné je zpracovat, mohou se třídit, prohlížet, analyzovat. Lze nastavit, v jakých intervalech se má spotřeba měřit, v mapových podkladech zobrazovat odběrová místa,“ uvedl Pavel Kylián.

Třetím blokem je předávání a integrace dat: „To se děje přes API do dalších informačních systémů, nebo lze data přímo integrovat do zákaznického informačního systému. Vodárna může každému člověku poskytnout přístup díky mobilní aplikaci k údajům o spotřebě, lze to navázat na fakturaci.“

Výhod je mnoho a mnoho jich člověka napadne: „V první řadě nemusí pracovník fyzicky do šachty, sníží se náklady na výjezdy a minimalizuj nebezpečí. Šachty jsou špatně přístupné. Ochrání se soukromí zákazníků a údaje jsou vždy správné, na odečtových místech je tma, takže nemusí být správně vidět. Dále je třeba zmínit včasné alarmy, to, že data jsou poskytována zákazníkům jako nadstandardní služba a mají možnost sledovat spotřebu na dálku,“ uzavřel Pavel Kylián.

Jak na odpad chytře

Společnost Sensoneo působí čtyři roky v oblasti inteligentního odpadového hospodářství. Tomáš Vincze z této firmy ale připomněl, že odpadový svět je široký a komplexní: „Není to jediné řešení, kde jsme funkční. Děláme technologická a komplexní řešení. Primárně pro odpadové hospodaření. Naším zájmem je měnit odpadové hospodářství na inteligentnější. Řídí se zvyklostmi a za uplynulé dekády se příliš nezměnilo. Snažíme se přinášet více dat a efektivity. Jde hlavně o data, díky kterým máme nad odpadem kontrolu.“

Prvotní je získávání dat: „Data přinášíme různým způsobem. Nejčastěji pomocí smart senzorům. Kvalita sběru dat je ovlivněná kvalitou zařízení. My máme silný výzkum a vývoj, od hardware až po software si vše vyvíjíme sami. Takže jim věříme. Máme ultrazvukové senzory, které jsou poháněné baterkami. Mají výdrž šest roků a věříme, že šest roků také vydrží. Senzory měří ultrazvukem v určitých intervalech zaplněnost nádoby s odpadem. Vystřelí se zvuk a odrazí od překážky a my přepočítáme čas zaplněnosti a data vizualizujeme v aplikaci. Aplikace jsou k dispozici i pro občany, anebo jdou do jiných aplikačních vrstev.“

Stovky kontejnerů se senzory

Důvodem, proč se řešení využívá je jasný. Kontejnerová stání jsou často přeplněná. Kapacita je nedostatečná a sběrová služba ani neví, že je třeba je vyprázdnit: „Díky měření ale ví, kdy je kontejner zaplněný a svoz probíhá ‚Just in time‘. Senzory lze aplikovat kamkoliv, musí za tím být ale ekonomika. V současné době jsou naše senzory využity na 700 kontejnerech ASEKOL, kam se odnáší elektrozařízení, dále na 700 sběrových nádobách v Praze a v projektu Ekocharita, který sbírá oblečení.“

Místo faktur na disku energetický management

Hynek Bočan ze společnosti ENMON pohovořil o tom, jak IoT pomáhá sledovat spotřebu elektrické energie. Společnost v této oblasti působí čtyři roky, v energetice ale déle: „Osm let jsme se věnovali energetice a návrhu úsporných opatření. I největší firmy neměly v pořádku data. Například firma s rozsáhlou pobočkovou sítí měla jako jediné podklady pro energetický audit flash disk s naskenovanými fakturami. Měsíc zabralo zpracovat je do excelu,“ konstatoval Hynek Bočan.

Díky energetickému managementu se data zpřístupní na jednom místě, díky tomu lze monitorovat i uhlíkovou stopu společnosti: „Měříme vše, co má vypovídající hodnotu. Jde o měření spotřeby energií, kolik a v jakou část dne se spotřebovává nejčastěji. Důležitý je proaktivní přístup.“ Systém pracuje s třemi vstupy dat: „Jsou to automatické odečty, faktury od dodavatelů energií a ruční zadávání. Objekty lze označit tagem a pak lze porovnat spotřebu podobných budov. Příkladem je Spielber Office Centre, kde mají nájemci mají přístup k údajích o své spotřebě energie kdykoliv, takže se nedějí reklamace. Vidí průběžně, kolik spotřebovávají.“

Pozor na bezpečnost

Internet věcí je na vzestupu, bohužel stejně tak počet útoků na jednotlivá zařízení, jejich počet roste přímo raketově. Jak připomněl na závěr bezpečností specialista Jiří Sedláček mezi odborníky se IoT přezdívá „Internet of troubles“, neboť se jedná o potenciální zdroj problémů. Připomněl případ, kdy byla databáze hráčů kasina ukradena prostřednictvím chytrého teploměru v akváriu.  I v tomto případě tedy platí, že je to dobrý sluha, ale zlý pán.

Jak probíhala předchozí (offline) akce ze série