Jak chránit včelstva pomocí senzorů, dat a internetu
Včelařství nedávno prodělalo renesanci. Což je dobře. Včely jsou totiž nepostradatelnou součástí funkčního ekosystému a zdravého životního prostředí. To z včelařství dělá velmi prospěšný koníček. Navíc tu mohou včelaři spojit lásku k přírodě se zálibou v technologiích. A na ty se dnes zaměříme.
Zdraví včelstva je rozhodující. Způsoby, jakým ho udržovat a chránit znají všichni včelaři. IoT mezi nimi ale zatím mezi běžné metody nepatří. A přitom už dnes tapomocí senzorů připojených k internetu věcí můžete předejít mnoha nepříjemnostem a pohromám.
Pomocí senzorů je možné sledovat včely z bezprostřední blízkosti, takže je mnohem snadnější zareagovat na případné negativní jevy. Z informací ze senzorů navíc může profitovat nejen jeden včelař, ale i všichni včelaři na stejném území. Pojďme se podívat na to, kde a jak je tedy uplatnit.
Včely na střechách
Potenciál IoT si zde dobře uvědomoval Pavel Mach, který se zabývá vývojem monitorovacích systémů ve včelařství a který rozběhl projekt Včely na střechách. Díky němu se umísťují úly na střechách budov škol nebo firem:
„V roce 2018 jsme začali spolupracovat s firmou IBM, která měla k dispozici systém pro umělou inteligenci, což jsme tenkrát potřebovali do monitorovacího systému. Domluvili jsme se s jejich výzkumnou divizí na spolupráci. Pak nás požádali, ať jim dáme také na budovu včely, aby je mohli sledovat. Umístili jsme tam první dva úly. Pak nás napadlo, že by to mohlo zajímat i instituce typu škol.“
Spojení včelaření, IoT a umělé inteligence. Zdroj: Probee
Zajímavé je, že včelám se ve městech daří lépe než na venkově:
„Města jsou hodně zelená. Potenciální zdroje pro včely jsou velmi pestré a včelám sezónu prodlužují. Na venkově nebyl lesní med kvůli počasí a přírodním podmínkám. Včely tak byly odkázány na květovou snůšku. Ta bývá pouze jednodruhová. Pokud budete mít za obcí řepku, budou na ni včely měsíc létat, a tím pro ně sezóna skončí. Kdežto ve městech od jara do léta pořád něco kvete.“
Mapování života včelstev monitorovacími systémy
Díky systémům, které včely monitorují, se péče o včely výrazně usnadňuje:
„Cílem monitorovacích systémů pro včelaře je zmapovat život včelstva, aby o nich měl lepší přehled a nemusel neustále při prohlídkách objevovat již objevené. My včelaři, když chceme vědět, jak jsou na tom naše včely, jdeme a otevřeme úl. To je pro spoustu lidí problém, pokud nemají včely u domu a nemají čas za nimi stále cestovat. Snadno něco zanedbají a včely mají problém. Naše technologie jim dávají přehled o tom, co se v úlech děje.“
Pavel Mach monitorovací systém vyvinul proto, že půjde o spojení dvou oborů, které ho baví – IT a včelařství.
„Načetl jsem spoustu zdrojů a zjistil jsem, že různé výzkumné instituce se monitoringem včel už dlouho zabývají, ale málokdo to dotáhl až do praxe mezi běžné včelaře. Pokusil jsem se o to tedy sám.“
Sleduje se hmotnost úlu, frekvence bzučení, teplota a pohyb úlu
Monitorovací systémy využívá Pavel Mach také pro sledování včelstev, které umístili v rámci projektu Včely na střechách. Včelí úly jsou často tam, kde není snadné je neustále osobně kontrolovat, ať už jsou to odlehlá místa někde v lesích nebo právě střechy budov.
Díky monitorovacímu systému je včelař neustále v obraze.
„Měříme různé veličiny, jako je například frekvence akustického projevu včel, tedy bzučení. Z toho se dá vydedukovat, jestli jsou včely ve stresu (případně v jakém). Mohly přijít o matku, mají hlad, nebo měly problém se škůdcem, což vše dokážeme zjistit. Stejně tak zjistíme, když se včely vyrojí a včelaři o tom dáme zprávu. Zjistíme hmotnost úlu, jestli to, co nosí včely z přírody, postačuje, nebo zda jim ubývají zásoby a hladoví. Nezajímá nás celková hmotnost, ale její přírůstek nebo úbytek. Máme komplexní systém, který včelaři poslouží,“ přiblížil Pavel Mach a vypočítává další funkce:
„Sledujeme teplotu a akustické frekvence pomocí malé sondy. Úly osazujeme GPS trackery, které sledují, zda se úl pohne, a mají otřesové čidlo, které pohyb zaznamená a pošle zprávu. Pokud by úl spadl ve vichřici, tak se to majitel včas dozví a zasáhne. Úly se bohužel také kradou. Pokud ho někdo ukradne, tracker má v sobě GPS modul, který dokáže hlásit svou polohu stejně jako u moderních aut, takže je možné jej vystopovat. Kolem úlů nebo i v úlu máme možnost umístit online kamery. Dovnitř úlu se nevčelař málokdy podívá. Naším prostřednictvím tuto možnost má.“
Senzory jsou schované uvnitř úlu v podobě malé kostičky s čidly:
„Do úlu nechceme totiž dávat cokoliv, co by něco významně vyzařovalo. Kostička je kabelem spojená s vysílačem, který je na úlu. Na stanovišti je centrální jednotka, která pravidelně odesílá naměřené hodnoty ze všech úlů.“
Informace pro všechny
V rámci projektu Včely na střechách se lze tyto informace sledovat veřejně – na webových stránkách projektu lze totiž najít veškeré měřené výstupy:
„My jsme se to rozhodli přiblížit nevčelařské veřejnosti, která se takto něco dozví o životě včel. Kdyby se nám podařilo ještě více obsadit republiku senzory, pak můžeme dávat i globální data a hlásit, že v určitém regionu se něco děje. Informace můžeme předávat jednak institucím, které to zajímá (například veterinární správě), ale také samotným včelařům z okolí, aby se dozvěděli, že v jejich sousedství mají včely konkrétní potíže. Včelař pak může připravit svoje včely,“ vysvětlil Pavel Mach.
Význam IoT v zemědělství a chovatelství nezadržitelně roste
Tento trend je poháněný především potřebou efektivity, optimalizace výrobních procesů a snižování ekologické stopy. Přesné sledování a regulace klimatických podmínek, stavu půdy či zdravotního stavu zvířat nám umožňují optimalizovat využití zdrojů a snižovat ztráty. Navíc, IoT zařízení, díky své schopnosti sbírat a analyzovat velké množství dat v reálném čase, nám poskytují nevídaný vhled do všech aspektů zemědělské a chovatelské činnosti.
Zjistěte víc o využití IoT v zemědělství a chovatelství
Proberte to se zkušenými odborníky na IoT.
