IoT už neni jen zdroj dat. Učí se jednat
Ještě před pár lety bylo IoT synonymem pro sběr dat. Senzory měřily teplotu, spotřebu energie nebo vibrace strojů a posílaly hodnoty do přehledných dashboardů. Města i firmy konečně „viděly“, co se děje. Jenže dnes to už nestačí. Dat máme dostatek. To, co nám chybí, je rychlá reakce.
Právě tady se odehrává zásadní posun: IoT se mění z pasivních datových sběračů na proaktivní systémy, které dokážou samostatně reagovat – a v některých případech i rozhodovat. Nejde o vzdálenou vizi, ale o trend, který se v Evropě i Česku už dnes promítá do konkrétních projektů v průmyslu, městech i infrastruktuře.
Když monitoring přestane stačit
První vlna IoT projektů přinesla hlavně přehled. Organizace začaly sledovat provozní data, spotřeby nebo stav zařízení v reálném čase. Jak ale dlouhodobě upozorňují analytici ze společnosti IoT Analytics, velká část těchto projektů skončila právě u monitoringu. Data se sbírají a ukládají, ale samotný provoz se podle nich nemění dostatečně rychle.
To je problém zejména tam, kde rozhodují minuty. U poruchy technologie, úniku vody nebo přetížení infrastruktury už nestačí vědět, že se něco děje. Je potřeba jednat okamžitě. A právě zde se začíná prosazovat proaktivní IoT, který zkracuje cestu od dat k akci a část rutinních rozhodnutí přebírá na sebe.
Guy Merritt popisuje, jak IoT řešení přetvořit v autonomní systém. Zdroj: KMS Technology
Autonomie bez ztráty kontroly
Autonomní reakce v IoT si často lidé spojují s představou, že systém „dělá, co chce“. Ve skutečnosti jde o velmi řízený přístup. Autonomie znamená, že systém má jasně definované mantinely, ve kterých se může pohybovat, a přesně ví, kdy má reagovat sám a kdy má předat rozhodnutí člověku.
Jak ve svých predikcích opakovaně uvádí Gartner, klíčem k této změně je kombinace lokální inteligence a kontextu. Systém nevyhodnocuje jen jeden překročený limit, ale sleduje chování zařízení nebo prostředí v čase. Právě proto se v těchto scénářích často objevuje LoRaWAN – technologie, která umožňuje dlouhodobý sběr dat z terénu s minimálními nároky na energii a údržbu.
Jak vypadá proaktivní IoT v evropském průmyslu
V průmyslovém prostředí probíhá posun k proaktivnímu IoT nejrychleji. Není to náhoda. Podle studie McKinsey & Company „Predictive maintenance: The next frontier“ z roku 2021 dokáže prediktivní údržba založená na datech snížit neplánované odstávky až o desítky procent a zároveň prodloužit životnost klíčových zařízení. Studie zároveň upozorňuje, že největší přínos nepřináší samotný sběr dat, ale jejich propojení s automatizovanými rozhodnutími v provozu.
Tento přístup se v Evropě stále častěji kombinuje s LPWAN technologiemi, zejména s LoRaWAN. Jak v rozhovoru pro portál IoT Use Case popisuje Martin Kühne, Business Development Manager pro region DACH ve společnosti Honeywell, LoRaWAN senzory se dnes běžně využívají pro dlouhodobé sledování vibrací, teploty a provozního chování technologií v místech, kde by kabelové připojení nebo častá výměna baterií nebyly ekonomicky ani technicky smysluplné.
Konkrétní příklady nasazení podobných řešení najdeme např. u automobilky Mercedes-Benz nebo na letišti Frankfurt Airport, kde jsou senzory použity k monitorování ventilátorů, čerpadel a klimatizačních jednotek. Systém se zde neučí reagovat na jednotlivé výkyvy, ale na postupné změny chování v čase. Jakmile se objeví odchylka, nedochází automaticky k odstavení zařízení. Systém může upravit provozní režim nebo vytvořit servisní požadavek v plánovacím systému údržby, zatímco technik zůstává informovaný, ale není zahlcen rutinními zásahy.
Podívejte se, jak lze IoT využít pro průmyslové monitorování a automatizaci např. v rámci asset monitoringu, predictive maintenance a bezdrátového sběru dat.
Zdroj: LoRa Alliance
Podobnou logiku popisuje i nizozemská stavební společnost Heijmans v projektu Beyond Eyes, který je veřejně prezentován ve spolupráci se společností Actility. V rámci tohoto řešení byly nasazeny desítky tisíc LoRaWAN senzorů pro správu budov. Data o klimatu, obsazenosti nebo technickém stavu nejsou využívána jen k reportům, ale přímo k řízení provozu budov a plánování údržby, což podle firmy přineslo nižší provozní náklady a lepší využití prostor.
Česká města jako laboratoř reálného IoT
Velmi zajímavý vývoj je vidět také v českých městech. Řada z nich dnes provozuje vlastní nebo partnerské LoRaWAN sítě, které původně sloužily především ke sběru dat. Jak ale vyplývá z přehledové studie „Opportunities of LoRaWAN Technology for Smart Cities“ publikované v roce 2022, postupně se objevují projekty, kde data přímo spouštějí konkrétní provozní akce.
Typickým příkladem jsou systémy veřejného osvětlení, kde senzory a řídicí jednotky automaticky upravují intenzitu světla podle pohybu, denní doby nebo provozu v dané lokalitě. Tento přístup je zmiňován i v českém kontextu u pilotních projektů, které se soustředily nejen na úspory energie, ale také na zvýšení bezpečnosti a komfortu obyvatel bez nutnosti manuálního zásahu dispečera.
Podobně fungují aplikace v oblasti parkování nebo odpadového hospodářství, které byly testovány například v Kladně nebo Plzni. Senzory obsazenosti parkovacích míst nebo senzory naplněnosti kontejnerů zde neslouží pouze k vizualizaci dat na mapě, ale přímo ovlivňují plánování svozu nebo navigaci techniky. Studie zároveň upozorňuje, že právě tento přechod od monitoringu k akci je klíčovým krokem ke skutečně „chytrému“ městu.
Amsterdam Smart City
Inspirací je i zahraničí. Program Amsterdam Smart City dlouhodobě pracuje s LoRaWAN jako otevřenou páteřní technologií pro městské aplikace a pravidelně publikuje případové studie a otevřená data. Ve svých materiálech zmiňuje postupný posun městských systémů od pasivního sběru dat k částečně autonomnímu řízení parkování, environmentálního monitoringu nebo městských služeb, kde data přímo ovlivňují rozhodování v reálném čase.
Když jde o vodu, čas rozhoduje
Snad nikde není rozdíl mezi pasivním a proaktivním IoT tak patrný jako u vody a energií. Evropské vodárenské společnosti, například skupiny SUEZ nebo Veolia, veřejně popisují projekty, kde kombinace senzorů a automatických zásahů výrazně snižuje ztráty v distribuční síti.
Princip je přitom jednoduchý. Senzory sledují průtoky a tlaky v síti a systém vyhodnocuje jejich chování v čase. Pokud se objeví anomálie, dokáže automaticky uzavřít ventil nebo omezit průtok a zabránit tak rozsáhlým škodám. Informace pro dispečink přichází až poté. Tento obrácený sled kroků je přesně tím, co dělá IoT skutečně proaktivním.
Proč tato změna není samozřejmá
Navzdory technickým možnostem zůstává proaktivní IoT pro mnoho organizací výzvou. Nejde jen o bezpečnost nebo integraci se staršími systémy, ale také o důvěru. Předat část rozhodování systému znamená změnit způsob řízení i odpovědnosti.
Zkušenosti z evropských projektů ale ukazují, že největší riziko často neleží v tom, že by systém rozhodl špatně, ale v tom, že nerozhodne nikdo včas.
Od internetu věcí k internetu reakcí
IoT dnes stojí na rozcestí. Buď zůstane nástrojem pro sběr dat, nebo se stane aktivní součástí řízení procesů. Rozdíl mezi těmito dvěma přístupy bude v následujících letech čím dál viditelnější.
Rok 2026 může být pro řadu organizací momentem, kdy si uvědomí, že skutečná hodnota IoT neleží v grafech a dashboardech, ale v rychlých, chytrých a spolehlivých reakcích.
Chcete své IoT řešení naučit jednat?
