Boj s hlukovou zátěží pomocí internetu věcí

Stále hlasitější Česko

Česko trápí hluk. Vedle znečištění ovzduší na naše zdraví působí negativně právě hluk. Často se hovoří dokonce o hlukovém smogu. Nadměrný a dlouhodobě působící hluk může poškodit buňky, tkáně, sluchový orgán, zvyšuje krevní tlak a adrenalin, zrychluje tepovou frekvenci, snižuje výkonnost, paměť a soustředěnost, znesnadňuje odpočinek, vede k pocitům únavy, vzniku hypertenze, poškození srdce a ovlivňuje spánek.

Ilustrační foto

Nejčastější příčinou nadměrného hluku je u nás doprava, hlavně ta silniční, zvyšuje se také hluková zátěž způsobená letectvím. Podle hlukové mapy, kterou vydává Ministerstvo zdravotnictví, je výrazně hlasitým hlukem ohroženo 1,5 milionu Čechů. Ve velkých městech, jako je Praha, Brno a Ostrava, je hlukem ohrožen prakticky každý. Denní hluková norma, což je 60 decibelů, se překračuje asi u 1,3 milionu z nás. Evropská komise označila hluk v Zelené knize o budoucí politice ochrany proti hluku za jeden z hlavních problémů životního prostředí v Evropě, Česko není rozhodně výjimkou.

Internet věcí a přesné monitorování hluku

V boji proti hluku se jako velmi účinné ukazuje měření pomocí bezdrátových senzorů propojených do sítě internetu věcí. Internet věcí může výrazně pomoci při monitorování hluku díky zařízením, která jsou schopna sbírat, analyzovat a přenášet údaje o jeho úrovni. Monitorování hluku pomocí IoT přináší výhody v podobě rychlého reagování na problémy, dlouhodobého shromažďování dat pro analýzu a možností zapojení veřejnosti do procesu sledování a řešení problémů s hlukem.

Boj proti hluku v obcích

Kromě každodenního hlukového znečištění jsou problémem také občasné akce, které mohou přinášet značnou zátěž. Jde o nejrůznější koncerty, festivaly, taneční party, ale také běžné oslavy narozenin nebo zahrádky restaurací. S řešením této problematiky tak mají velké zkušenosti právě obce. Ty mívaly v boji proti hlukovým agresorům často velice omezené možnosti. Běžné posouzení a zjištění, že je určitá produkce hlasitá, totiž na postih nestačí. Pro adekvátní řešení situace bylo třeba hluk na místě naměřit, což pro obce nebylo snadné. Na měření hluku musely povolat specialisty, což ale není možné okamžitě, a viník hluku mohl produkci ukončit dříve, než k měření došlo.

Aktuální měření hluku

Nyní mohou obce využít k měření hluku senzory napojené k internetu věcí, díky kterým je možné sledování hluku v reálném čase. Data jsou přenášena okamžitě, což umožňuje rychlou reakci na změny a vývoj hlukových událostí. IoT systémy mohou automaticky generovat upozornění a notifikace v reálném čase, kdykoliv je překročena stanovená úroveň hluku. To umožňuje rychlou reakci a přijímání opatření k omezování hluku.

Podobným způsobem vyřešila problém s hlukovým znečištěním městská část Praha 3 v parku Parukářka. Byly zde nainstalovány tři bezdrátové senzory, které zaznamenávají úroveň hluku neustále, zároveň je k dispozici historie zatížení hlukem. Takto mohou obce bojovat nejenom proti náhodným narušitelům, ale také vyhodnocovat problematiku hluku z dopravy a vyžadovat řešení. S internetem věcí pro to mají dostatek podkladů.

Ukázka dashboardu v aplikaci od poslečnosti MyMight. Aplikace zobrazuje data s IoT senzorů pro měření hluku.

Využití mobilních aplikací a webových rozhraní umožňuje občanům, správcům měst a dalším zainteresovaným subjektům snadný přístup k údajům o hluku a informacím o aktuálním stavu. Data o hluku získaná pomocí IoT mohou být obcí využita k optimalizaci rozvoje obce, například při přemisťování průmyslových zón, optimalizaci dopravních tras nebo implementaci protihlukových opatření.

Obrana proti hluku na pracovišti

S obrovskou hlukovou zátěží se potýkají také mnozí zaměstnanci ve výrobních provozech. Ochrana proti přílišnému hluku je zakotvena v zákoníku práce, v nařízení vlády jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací. Zaměstnanci jsou povinni podrobit se lékařské prohlídce sluchu při přijetí do zaměstnání a poté pravidelně po dvou letech, aby se prověřilo, zda na něj neměla hluková úroveň negativní vliv. Pokud by se prokázalo, že zhoršení sluchu způsobil hluk na pracovišti, následky si ponese zaměstnavatel. Proto je pro něj klíčové dokázat hluk na pracovišti měřit.

Měření hluku na pracovišti se děje díky senzorům, které shromažďují několik typů dat, zejména o fyzikálních a environmentálních podmínkách, jako jsou mimo jiné tlak, teplota, vlhkost, pohyb a vibrace. Data ze senzorů se ukládají na propojené pracovní platformy a sdílejí s ostatními pracovníky a manažery, což umožňuje lepší rozhodování. Zařízení IoT odesílají data na cloudové platformy, kde je lze zpracovat, uložit a analyzovat pomocí algoritmů strojového učení.

Hluk je často spojen s kvalitou ovzduší. IoT senzory mohou být integrovány s dalšími senzory měřícími parametry jako PM2.5 (částice ve vzduchu) nebo koncentrace chemických látek, což poskytuje komplexní pohled na životní prostředí. Algoritmy strojového učení lze trénovat tak, aby přebíraly tyto informace a identifikovaly, kdy jsou pracovníci vystaveni vysokým úrovním znečišťujících látek nebo nadměrné hladině hluku, která může vést k poškození sluchu. Po detekci těchto nebezpečí mohou senzory vysílat výstrahy a doporučení, aby pomohly pracovníkům vyhnout se rizikům.

Chcete vědět víc?

Zeptejte se odborníků na IoT