29. 10. 2020 Téma: Logistika a doprava

Senzory na žralocích, nebo želvách. Technologie vytváří unikátní mapy

Česká společnost Mapotic využívá internet věcí a senzory k vytváření chytrých map, ve kterých si lze zobrazit cokoliv si přejete, včetně zvířat, které se pohybují. Mapu si na stránkách mapotic.com může vytvořit kdokoliv a podpořit tak například vlastní podnikání.

Senzory na žralocích, nebo želvách. Technologie vytváří unikátní mapy

Monitorují žraloky

Práce společnosti Mapotic má i mezinárodní dosah. Projekt www.ocearch.org monitoruje žraloky ve světových mořích. „Mapotic vznikl v roce 2018 a americká organizace OCEARCH nás – jako startup specializovaný na mapy – oslovila s prosbou o pomoc s inovací jejich platformy. Sledování žraloků je sice velmi populární a mají miliony fanoušků, nicméně poslání OCEARCH je zaměřeno obecněji na získávání a sdílení informací o chování podmořských živočichů – a s tím související snahou o návrat rovnováhy do světových oceánů,“ říká Ivoš Gajdorus ze společnosti Mapotic.

monitoring žraloků v oceánech pomocí IoT, Mapotic
Pohyb řraloků v oceánech lze sledovat třeba v mobilní aplikaci. Zdroj: Mapotic

Nasbíraná data jsou sdílená s řadou univerzit a vědeckých organizací po celém světě. Senzory umístěné přímo na ploutvích žraloků poskytují vědcům dříve nedostupné údaje o přesné poloze zvířete a umožňují v širším kontextu sledovat změny, ke kterým v oceánech dochází.

„Oceány zabírají téměř 80 % naší planety a jsou hlavním hybatelem počasí a mnoha dalších probíhajících globálních jevů,“ dodává Ivoš Gajdorus. S projektem mají ještě další plány:

„Platformu OCEARCH jsme poslední 2 roky technicky celou přestavěli, postavili na moderních technologiích a eliminovali výpadky při nárazové návštěvnosti. Připravujeme také spoustu vylepšení jako např. další mapové vrstvy zobrazující trasy žraloků v kontextu s počasím (integrace s českým Windy), zobrazování teploty povrchu oceánu (integrace s ESRI) atd. Velkým krokem dopředu bude jednou inovace samotných zařízení umísťovaných na žraloky - kdybychom nesbírali jen čas a polohu, ale např. údaje o planktonu, kyselosti, teploty vody a další údaje, opět by to posunulo znalosti lidstva o kus dál. Ale to je zejména o jednání OCEARCH s vědci a partnerskými organizacemi jako ESRI či Amazon.“

Mapy pro lidi se stejnými zájmy

Mapotic vznikl jako komunitní mapová platforma, kde si každý může vytvořit svoji mapu a pozvat na ni lidi s podobnými zájmy, nechat si ji soukromou nebo ji sdílet veřejně. „Začali jsme s projekty jako swimplaces.com (dříve kdesekoupat.cz), kde jsme viděli že kombinace map a sociální sítě může fungovat a lidé si rádi s určitým zájmem navzájem sdílejí nad mapou informace o daném tématu.

Komunitní mapy v ČR. Tu svou můžete přidat i vy
Svou mapu můžete přidat i vy. Zdroj: Mapotic

Postupně přibyly projekty jako vozejkmap.cz, kde zejména díky České asociaci paraplegiků vznikla největší česká databáze bezbariérových míst, adresarfarmaru.cz s Hnutím duha, kde se mapují ekofarmy nebo komunita okolo organizace Kokoza, kde lidé sdílejí informace o městském kompostování atd. Na Mapotic od startu máme přes 5000 projektů, z těch zahraničních jmenujme např. Global Footprint Network, kde se lidé různě po světě navzájem propojují a sdílejí inspirativní udržitelné projekty,“ uvádí Ivoš Gajdorus z Mapotic.

Podporují turismus

Projekt Mapotic je unikátní v tom, že kombinuje mapy a sociální síť: „Zároveň je ale těžké nad tím stavět business model. Uveďme jako příklad jaro 2020, kdy na naší platformě vytvořil dobrovolnický projekt Česko.digital projekt DameRousky.cz, na který přišlo za 2 měsíce přes 2 miliony lidí a byl naklonován do několika dalších zemí. Na podporu státu či dotaci jsme ale nedosáhli a většina souvisejících nákladů na IT šla za námi. Protože většina výše jmenovaných projektů jsou společensky prospěšné a musí se nějak financovat, v poslední době se zaměřujeme také více na komerčnější segmenty – v oblasti cestovního ruchu jsme pro CzechTourism vytvořili aplikaci Tipy na víkend, kde je v mapě kolem 20 tisíc zájmových bodů, a hlavně aktuálních kulturních i jiných akcí z populárního volnočasového webu kudyznudy.cz,“ prohlásil Ivoč Gajdorus.

Mapy zajímavých turistických míst
Ukázka mapy se zajímavými turistickými cíly. Zdroj: Mapotic

V reakci na změny přicházející s pandemií připravuje Mapotic nástroje pro cestovní ruch, které budou reagovat na změny v cestovatelských trendech a zobrazovat nad mapami daleko více údajů než jen statické body zájmu. V oblasti trackingu pracuje firma s partnery na nových typech sledování objektů pomocí low-power technologií a sítí, což může najít zajímavé využití např. v logistice a mnohých dalších segmentech. „Čím dál více nás zajímá agregace geografických dat měnících se v čase – environmentální údaje, open data, sociodemografická data atd.“

Data o žralokovi letí přes kontinenty

Ve svých projektech se Mapotic snaží o integraci a skládání různých technologií a služeb dohromady: „Většina inovací nepřichází jako blesk z čistého nebe, ale spíše jako změna úhlu pohledu či uchopení určitého problému novým způsobem. Co se týče konkrétních technologií, je toho hodně, jsou to desítky služeb od komerčních poskytovatelů po komunitní open source nástroje. Architekturu platformy máme stavěnou s ohledem na flexibilitu a budoucí integraci služeb, o kterých dneska ani nemusíme vědět. Z těch hlavních využíváme nástroje od globálních hráčů jako Google jako Firebase či Angular. Pro geolokační data Esri. Jako příznivci open-source hojně využíváme Linux, Python a specifické komunitní knihovny typu Leaflet atd. Mapové vrstvy implementujeme podle potřeby projektů od Mapy.cz, Open street maps, přes Mapbox, HERE maps, Bing či Apple mapy na iOS zařízeních. Pro klienty v ČR či aplikace pro segment cestovního ruchu využíváme pro změnu skvělé turistické vrstvy od mapy.cz. Co se týče IoT a hardware spolupracujeme např. s Hardwario, Českými radiokomunikacemi (LoRa).

Zmiňovaný OCEARCH využívá pro odesílání dat z ploutví žraloků francouzské satelity Argos, preprocessing dat probíhá na Amazonu pomocí Elastic a finální výstupy a správa dat probíhá v datacentru ve Frankfurtu pomocí Mapotic cloud platformy a dále jsou data distribuována ke klientům přes Cloudflare. Než se podíváte na poslední – téměř real time - “ping” daného žraloka, data tedy přešla přes několik kontinentů a byla zpracována spoustou různých technologií včetně té naší,“ upozorňuje Ivoš Gajdorus.

Monitoring pohybu živočichů v oceánech pro OCEARCH
Zdroj: Mapotic, & OCEARCH

Geolokace i s baterií                        

Ve svých projektech firma akcentuje nízkoenergetická zařízení, senzory, na rozdíl od klasické GPS geolokace: „Typickým použitím pro geolokaci je klasické GPS či nastupující Galileo, které pracuje na principu přijímacího čipu uvnitř vašeho zařízení a získání polohy pomocí satelitů na oběžné dráze. Toto je konvenční způsob geolokace, který je dnes už velmi přesný, nicméně také celkem energeticky náročný – víte, jak rychle se vybije telefon s aktivně spuštěnou navigací. Existuje však spousta případů, kdy nepotřebujete zjišťovat lokaci s maximální frekvencí a přesností nebo prostě nemáte k dispozici zdroj energie a jste odkázáni na baterii. Ke slovu tak přichází nová nízkoenergetická zařízení, která jsou čím dál chytřejší a leckdy vydrží v provozu jednotky let. Zjištění polohy daného zařízení probíhá většinou pomocí triangulace – výpočtu polohy zařízení vůči zpoždění signálu od nejbližších vysílačů. Kromě samotného zjištění polohy je dalším problémem odeslání dat, aby s údaji mohl někdo pracovat a nemuselo se čekat, až někdo naměřená data ze zařízení stáhne. Typicky se toto řeší přes GSM sítě mobilních operátorů. Nicméně opět kvůli energetické náročnosti a také nákladům na tyto služby vznikla v poslední letech sítě typu low power.“

Senzory na žraloky, nebo želvy

Pro umísťování senzorů na pohyblivé prvky na mapě, tedy zvířata, je třeba speciální technologie: „Existují trackery, které mají několik gramů včetně baterie a je možné je umísťovat na velmi malé objekty či zvířata. Samozřejmě tyto senzory většinou nejsou o GPS a připojení přes GSM. Častěji se využije low-power síť nebo i lokálně postavená LoRa. V případě neobydlených území či Safari se dá pomocí takto postavených vysílačů monitorovat plocha o rozloze desítek kilometrů čtverečních. Pokud je třeba sledovat zvířata jako jsou žraloci nebo zvířata s velkým rádiusem pohybu, nabízí se spíše použití satelitní technologie, která vyžaduje větší výkon a tím pádem větší baterii – pro žraloky zařízení váží i několik kilogramů – berme v potaz ale velikost žraloků, která se často pohybuje mezi 5 a 10 m. Na suchozemská zvířata se sensory často umísťují pomocí obojků či speciálních úchytů přizpůsobených pro daný živočišný druh – aktuálně se bavíme např. s kanadskou organizací monitorující pohyb mořských želv, pro které je řada IoT firem po světě schopna vyvíjet krabičky a úchyty přizpůsobené přesně na míru,“ vysvětluje Ivoš Gajdorus.

Zjistěte víc o geolokaci pomocí IoT

Články na podobné téma
IoT je v dopravě a logistice stále populární

IoT je v dopravě a logistice stále populární

Dynamika vývoje v oblasti distribuce, dopravy a logistiky obecně je podobně jako v jiných postupně digitalizovaných oborech stále větší. Kam se ubírá v době, která nahrává on-line…
2020-07-13
Parkování jako problém moderní doby

Parkování jako problém moderní doby

Vzpomínáte, jak jste ještě před několika týdny denně bojovali s parkováním? Nebyli jste sami. Parkování se stává pro řadu řidičů mimořádně palčivým problémem. Teď je možná čas, kdy se mohou…
2020-04-22