IoT jako motor cirkulární ekonomiky

Téma udržitelnosti přestává být jen otázkou souhlasu s legislativními rámci. Stává se byznysovou nutností. V časech drahých surovin, porouchaných dodavatelských řetězců a tlaku ze strany bank, investorů i zákazníků hledají firmy nový způsob, jak být efektivní, odolné a konkurenceschopné. A právě tady vstupuje na scénu cirkulární ekonomika – model, ve kterém zboží, suroviny a komponenty nezanikají po prvním použití, ale zůstávají v oběhu co nejdéle.

Odpad jako aktivum a firemní strategie

Místo lineárního přístupu „vytěžit – vyrobit – spotřebovat – vyhodit“ přináší cirkulární ekonomika logiku recyklace, opravy, znovupoužití a prodlouženého životního cyklu produktů. Oproti zažitým představám ale nemusí jít jen o ekoaktivismus nebo imageovku do CSR reportu. Firmy jako Škoda Auto, IKEA nebo Unilever ukazují, že jde o plnohodnotný ekonomický model, který:

• snižuje závislost na drahých a nestabilních dovozech surovin,
• zvyšuje efektivitu výroby a logistiky,
• snižuje náklady na likvidaci odpadu,
• prodlužuje životnost zařízení a infrastruktury,
• pomáhá firmám obstát v přísnějších ESG požadavcích ze strany odběratelů, bank i veřejnosti.

Na konferenci Cirkulární ekonomika v praxi zaznělo, že firmy, které tento přístup zavedly, dokáží z dlouhodobého pohledu lépe plánovat, optimalizovat provoz a snižovat rizika spojená s výkyvy na trzích. “Není to o dotacích, ale o přežití. Chceme tu být i za deset, dvacet let,” shrnula postoj mnoha z nich Lucie Gregorová z platformy CIRA Advisory.

Firmy také stále více vnímají reputační přínos. Zákazníci i zaměstnanci oceňují srozumitelný a konkrétní závazek k udržitelnosti. V některých případech může zavedení cirkulárních principů zjednodušit přístup ke kapitálu – banky a investoři zohledňují environmentální profil společnosti ve svých rozhodovacích procesech.

Konference Cirkulární ekonomika v praxi: V. ročník. Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

IoT spojuje data, lidi a zdroje

Cirkulární ekonomika je komplexní. Nestačí jen přehodit výhybku ve výrobě nebo začít používat jiné materiály. Klíčová je schopnost sledovat, analyzovat a optimalizovat materiálové i energetické toky v reálném čase. A právě tady má nezastupitelnou roli internet věcí (IoT).

IoT znamená sítě senzorů a zařízení, která sbírají a odesílají data o fyzickém světě – o teplotě, poloze, zatížení, vibracích, zaplněnosti, spotřebě nebo pohybu. Tyto informace lze využít k řízení procesů, které by jinak byly příliš složité, drahé nebo nepřesné.

V cirkulární ekonomice plní IoT například tyto role:

• Monitoring zařízení a prediktivní údržba
  český Neuron Soundware nasazuje akustické senzory na stroje a s pomocí AI detekuje odchylky, které by mohly znamenat blížící se poruchu. Výsledkem je méně odstávek, delší životnost strojů a méně vyrobeného odpadu. Tato technologie je dnes nasazena ve strojírenství, dopravě i energetice.
   
• Chytrý svoz odpadu
  Město Praha monitoruje zaplněnost více než 6 000 kontejnerů na tříděný odpad. Díky senzorům a platformě Golemio optimalizuje trasy svozových vozů, čímž šetří náklady, emise a zvyšuje efektivitu systému. Smart waste management nasazuje i průmyslové firmy v rámci ESG cílů.
   
• Optimalizace spotřeby energií
  Ve výrobních podnicích i kancelářích se IoT senzory integrují přímo do LED osvětlení nebo HVAC systémů. Třeba řízení podle obsazenosti prostor přináší úspory 10–25 %. V kombinaci s AI lze například predikovat spotřebu a řídit špičky.
   
• Sledování toku materiálů
  V automotive sektoru firmy využívají senzory pro sledování recyklátu v oběhu. Například hliníkové výlisky se vracejí ke zpracování a znovu používají v produkci. Sledování původu a cesty materiálu umožňuje lépe splnit legislativní požadavky.
   
• Podpora modelu PaaS (Product as a Service)
  Jde o model, kdy si místo koupě stroje nebo jiného produktu (např. bagru) pronajmete jeho využití. Když jsou takové produkty vybavené monitoringem pmocí IoT senzorů, lze snadno predikovat poruchy, okptimalizovat údržbu a maximalizovat životnost. Vy tedy zaplatíte jen za efektivní provoz a dodavatel provozuje a servisuje své produkty maxximálně efektivně díky datům v reálném čase.

Díky IoT lze také navázat nové obchodní modely založené na sdílení nebo servitizaci. Například firma může sledovat zatížení zařízení napříč několika lokalitami a podle potřeby je přemisťovat. Tím se redukuje nadbytek majetku a zvyšuje jeho využitelnost.

Konkrétní příklady v Evropě

Chytrý svoz odpadu v Praze

Jedním z nejzajímavějších českých příkladů aplikace principů cirkulární ekonomiky v kombinaci s IoT technologiemi je projekt Chytrého svozu odpadu v Praze. Město postupně vybavilo více než 6 000 kontejnerů senzory, které v reálném čase monitorují jejich zaplněnost. Díky těmto datům může magistrát efektivně plánovat svoz, optimalizovat trasy svozových vozů a minimalizovat náklady i emise.

„Nižšími emisemi svozových vozidel přispějeme k naplňování klimatických cílů. Strategie Cirkulární Praha 2030 nás má dovést ke snížení spotřeby primárních surovin, produkce odpadu i emisí skleníkových plynů,“ shrnul ambice města náměstek primátora pro životní prostředí.

Tento příklad ukazuje, že i veřejná správa může být inovátorem a příkladem pro firmy. Nejen z hlediska environmentální odpovědnosti, ale i chytrého využívání dat pro řízení městských procesů.

Amsterdam jako živá laboratoř cirkulární ekonomiky

Amsterdam patří mezi průkopníky cirkulární ekonomiky v městském prostředí. Místní samospráva se rozhodla, že udržitelnost nebude jen marketingovým heslem, ale strategií řízení města. V roce 2020 představila ambiciózní plán „Circular Amsterdam“, jehož cílem je do roku 2050 stát se plně cirkulárním městem. A právě technologie, včetně IoT, hrají v této transformaci klíčovou roli.

Jedním z nejzajímavějších projektů je digitální pas budovy – nástroj, který eviduje všechny materiály použité při výstavbě. Tento digitální profil díky senzorům a datovým systémům sleduje nejen složení, ale i stav a využití materiálů v průběhu celého životního cyklu budovy. Když budova doslouží, místo demolice a odpadu následuje plánovaná demontáž a recyklace – protože město ví, co kde je a co se s tím dá udělat dál.

Dalším příkladem je městské tržiště druhotných surovin, kde se propojují firmy, stavební společnosti a komunální služby. S využitím IoT a blockchainu je možné přesně sledovat, odkud materiály pocházejí, v jakém jsou stavu a pro jaké účely je lze znovu využít. Tím se snižuje potřeba těžby nových zdrojů a posiluje místní soběstačnost.

Amsterdam také experimentuje s „materiálovým mapováním“ městských čtvrtí, kdy pomocí senzorů a analytiky zjišťuje, jaké materiály jsou v budovách, infrastrukturách nebo mobiliáři. To umožňuje nejen efektivnější údržbu, ale i plánování budoucích obnov s ohledem na opětovné využití surovin.

Amsterdam chce být do roku 2050 100% cirkulární. Takto to plánují udělat. Zdroj: The Upshift

Tato kombinace digitálních nástrojů, chytré správy a dlouhodobé strategie z Amsterdamu činí modelové město, které ukazuje, jak lze udržitelnost přetavit v konkrétní praxi s reálnými přínosy – ekologickými, ekonomickými i společenskými.

ESG postavené na datech

IoT přináší i nový rozměr ESG reportingu. Pomáhá sbírat přesná a ověřitelná data, která lze přímo využít při tvorbě udržitelných strategií a reportů podle směrnice CSRD. V praxi to znamená:

• vyšší důvěryhodnost dat při auditech,
• rychlejší reakce na odchylky a problémy,
• konkrétní měřitelné přínosy, které lze prezentovat investorům i veřejnosti,
• možnost automatizovaného sběru dat pro udržitelná rozhodnutí.

Kromě toho koncept tzv. dvojí materiality (významné dopady firmy na okolí a zároveň významné dopady okolí na firmu) vyžaduje komplexní monitoring. Právě propojené senzory a digitální dvojčata pomáhají včas identifikovat rizika a příležitosti. Ať už jde o únik vody, energetické plýtvání nebo opotřebení zařízení.

Budoucnost, která se vyplácí

Podle Ellen MacArthur Foundation může IoT v cirkulární ekonomice snížit potřebu globálních skladových zásob o 20 %, zlepšit zpětnou logistiku a výrazně zvýšit efektivitu využívání materiálů. V konečném důsledku to znamená úsporu nákladů, vyšší odolnost a menší ekologickou zátěž.

Zejména ve výrobních firmách lze díky prediktivní údržbě, sdílení zařízení, měření využití a přesnému plánování kapacit snížit provozní náklady o desítky procent. V dopravě a logistice dochází díky IoT ke snižování zmetků, efektivnějšímu trasování i lepší správě obalů.

Firmy, které do digitalizace a cirkulárního přístupu investují včas, budou mít náskok nejen před regulacemi, ale i před konkurencí. Ve světě, kde dostupnost surovin není samozřejmost a udržitelnost se promítá do každé fáze hodnotového řetězce, je IoT jednou z nejúčinnějších zbraní. Investice do cirkulární ekonomiky s podporou technologií se navíc z dlouhodobého pohledu téměř vždy vyplácí z hlediska nákladů, odolnosti nebo reputace.

Zajímáte se o cirkulární ekonomiku?

Proberte to s IoT specialistou