IoT jako moderní zbraň v boji s požáry
Požáry představují jednu z největších přírodních hrozeb, zejména v době horkých a suchých letních období a klimatických extrémů. Záběry z ničivých požárů nepřicházejí jenom z Austrálie či Ameriky, ničivý živel sužuje pravidelně oblasti v jižní Evropě a zkušenost s rozsáhlým lesním požárem už má i Česko. Naštěstí jako spolehlivý parťák v prevenci, včasné detekci a řízení následků požárů přicházejí technologie, včetně IoT.
Senzory, sítě a cloudová řešení
Srdcem IoT řešení je síť senzorických stanic, které v terénu měří teplotu, vlhkost, koncentrace CO a VOC či přítomnost kouře. Data se přenášejí přes bezdrátové sítě jako LoRaWAN, které vyžadují minimální energii – senzory mohou díky solárnímu napájení fungovat autonomně až desítky let.
Rozsáhlý lesní požár, ilustrační foto, zdroj: Wikimedia commons
Když začíná doutnat, IoT včas varuje
Základem celé strategie je včasná detekce počínajícího požáru. Pomocí senzorových sítí rozesetých v lesích i parcích je možné monitorovat teplotu, vlhkost vzduchu, koncentraci CO a dalších těkavých látek, které vznikají při tlení. Díky bezdrátovým sítím s nízkou spotřebou energie se data přenáší do centrálního systému i z míst, kam běžný internet ani mobilní síť nedosáhnou.
Příkladem tohoto přístupu je řešení Dryad Silvanet, které využívá tisíce IoT senzorů, jež tvoří samostatnou mesh síť. Tyto senzory jsou napájeny solární energií a instalují se přímo na stromy. Pokud některý zaznamená neobvyklé hodnoty – třeba nárůst teploty a oxidu uhelnatého – vyšle alarm do centrální aplikace, která okamžitě informuje místní správce nebo hasiče.
Podobný systém testuje Německo v oblasti Schwarzwaldu, Itálie v Kalábrii a také Španělsko v okolí Segovie, kde v posledních letech opakovaně docházelo k závažným požárům. Senzorové sítě zde umožnily zásah už při prvních známkách ohně.
Představení systému Dryad a technologií pro boj s lesními požáry, Carsten Brinkschulte, CEO Dryad Networks, The Things Conference. Zdroj YT: The Things Industries
IoT v akci při hašení
Nasazení IoT technologií ale nekončí u varování. Po vzniku požáru mohou do hry vstoupit i další nástroje:
- Drony vybavené termokamerami a AI analyzují rozsah požáru, hledají ohniska a pomáhají při řízení zásahu.
- Kamery se softwarem pro rozpoznání kouře (např. IQ FireWatch) slouží jako ostraha rizikových lokalit, a to i ve městech.
- Systémy pro dálkové ovládání ventilace, vodních nádrží nebo uzávěrů mohou přímo pomoci s hašením nebo omezit šíření požáru.
V pokročilých systémech se pracuje i s tzv. demand-response scénáři, kdy budovy nebo veřejné osvětlení automaticky omezí odběr energie, aby mohla být kapacita přesměrována na zásahové složky.
IoT pomáhá s obnovou po požáru
Po uhašení ohně začíná další fáze – revitalizace poškozeného území. I zde má IoT co nabídnout:
- Senzory sledující vlhkost půdy a rychlost růstu vegetace pomáhají agronomům a ekologům s plánováním obnovy.
- Drony s multispektrálními kamerami kontrolují míru poškození, mapují rozsah požáru a sledují výskyt eroze.
- IoT technologie mohou být propojeny s daty z meteorologických a klimatických systémů a vytvořit prediktivní modely rizik.
Například Národní park Torres del Paine v Chile po ničivém požáru využil systém senzorů a kamer ke sledování vývoje ekosystému a ochraně ohrožených druhů.
Pilotní projekt Hasičského záchranného sboru ČR
Dosud se v rámci České republiky testovaly různé technologie – od satelitního sledování (např. Copernicus/EFIFFIS), přes statické kamerové systémy až po stacionární IoT krabičky instalované na stromech. Tyto IoT jednotky mohou detekovat úniky kouře či změny mikroklimatických hodnot a jsou vhodné pro monitoring v zalesněných plochách.
V lednu 2025 odstartoval projekt Wildfire Early Detection System (WEDS) řízený Hasičským záchranným sborem ČR ve spolupráci s ministerstvy a výzkumnými institucemi, který potrvá do června 2026. S rozpočtem kolem 171 tisíc eur má za cíl analyzovat dostupné technologie, provést konzultace s experty a realizovat pilotní testy v reálném prostředí. Během projektu budou vyhodnocovány různé technologie IoT senzorů, proběhne analýza jejich nasaditelnosti v českém prostředí a testovaní v lesních oblastech. Klíčovým výstupem bude doporučení, jak systém detekce integrovat do českého krizového řízení a lesního hospodářství.
Požár v Česko-saském Švýcarsku. Foto: HZS ČR.
Co funguje v praxi?
- Projekt Dryad Silvanet v Německu a Španělsku využívá solárně napájených senzorů a mesh sítí k ultra-včasné detekci požáru ve velkoplošných rezervacích.
- Projekt SILVANUS sdružuje početné konsorcium interdisciplinárních expertů ze čtyř kontinentů, celkem 49 zemí, s cílem boje proti hrozbám lesních požárů a zlepšení odolnosti lesů vůči následkům změny klimatu. zahrnuje nejen systémy pro včasnou detekci požárů, ale i technologie sloužící k podpoře hašení a následné obnovy území. V rámci tohoto projektu byly představeny například hasicí roboty, drony a kamerové detekční systémy, které pomáhají monitorovat a řídit zásah v reálném čase. Pilotní část projektu v Moravskoslezském kraji (pilot Ostrava/Krásná) demonstroval integraci dronů, kamer, mesh sítí a aplikace pro občany, včetně simulací pro evakuační vedení.
- Mezinárodní platforma Wildfire CE propojuje Česko, Německo, Rakousko, Slovinsko a Itálii prostřednictvím datových portálů a sdílení rizikových zón v česko-rakouském pohraničí
- Mezinárodní systémy a satelitní technologie: Evropou rezonují projekty jako BurnMonitor (spolupráce UC Berkeley a Inria) a satelitní monitorovací platformy OroraTech a evropský FireSat systém, které pro detekci požárů využívají senzory na zemi i ve vesmíru. Tyto systémy používají AI k minimalizaci falešných poplachů. Využívají je statutární agentury v Kanadě, Austrálii nebo ve spolupráci s ESA (Evropskou kosmickou agenturou) v rámci programu Copernicus.
Představení mezinárodního projektu Silvanus. Zdroj YT: SILVANUS Project.
Proč má smysl investovat do IoT prevence?
IoT řešení umožňují detekci požáru v prvních minutách, což dramaticky snižuje rozsah požáru, míru škod i výši nákladů na zásah. Technologie kombinují nízkou spotřebu, dlouhou výdrž a škálovatelnost. Díky projektu WEDS se Česká republika chystá přejít od pilotních projektů k strategickému využití IoT v národní obranné infrastruktuře proti požárům. Podle zkušeností ze zahraničí jsou takové systémy schopné zobrazit a monitorovat situaci v reálném čase a podpořit rozhodování záchranných složek.
IoT technologie mění způsob, jakým přistupujeme k ochraně přírody a bezpečnosti obyvatel. Umožňují reagovat dřív, než je pozdě, zefektivnit zásah a zlepšit plánování obnovy. Ať už jde o rozsáhlé národní parky nebo městské lesoparky, je jasné, že bez internetu věcí se budoucnost požární prevence neobejde.
Chcete využít IoT i ve svém oboru?
