Energetický tlak 2026 na firmy a veřejné budovy: vyřeší ho IoT?
Rok 2026 přináší výrazný tlak na firmy, veřejné instituce i správce budov. Rostoucí ceny energie, přísnější požadavky na energetický management a vyšší nároky na transparentnost provozu mění pravidla hry. Energetická efektivita už není jen otázkou optimalizace nákladů. Je zásadní už i z pohledu compliance, reputace a dlouhodobé stability.
Pro facility management to znamená zásadní změnu. Bez průběžných a detailních dat o skutečném provozu budovy nebude možné energii efektivně řídit ani obhájit přijatá opatření. IoT se tak stává praktickým nástrojem pro řízení nákladů, regulatorních povinností i návratnosti investic.
Český kontext: tlak je reálný a bezprostřední
V českém prostředí postupně sílí požadavky na energetické audity, řízení spotřeby a prokazování úspor. Organizace, které spadají pod povinnost energetických auditů nebo implementují systém řízení podle ISO 50001, musí být schopny doložit nejen plán, ale i skutečný vývoj spotřeby a efekt přijatých opatření.
Například podle aktuálních pravidel platných od roku 2026 musí firmy s roční spotřebou energie 2 778 až 23 611 MWh podstoupit energetický audit každé čtyři roky a u podniků nad tuto hranici je audit nahrazen implementací systému ISO 50001 (limity definované v energetickém zákoně 2026). Ve veřejném sektoru jsou hranice nastavené obdobně, přičemž audit je vyžadován i pro menší objekty s roční spotřebou nad cca 500 MWh a pro větší nad 2 778 MWh (podle aktuálních výkladů energetického zákona).
Podle zprávy Energy Efficiency 2023 od International Energy Agency zůstává energetická efektivita budov jedním z nejrychlejších způsobů, jak snižovat náklady i emise. Zároveň však platí, že bez kvalitních provozních dat je tento potenciál často nevyužitý.
Zdroj: User-Centred Energy Systems TCP Academy & International Energy Agency
Zatímco dříve bylo možné vyhodnocovat spotřebu na základě měsíčních faktur, dnešní prostředí vyžaduje průběžné sledování, identifikaci špiček a rychlou reakci. Energetický management se tak přesouvá z účetního oddělení přímo do oblasti správy budov.
Klíčové ukazatele energetické efektivity podle IEA 2023
|
Parametr analýzy |
Stav v roce 2023 |
Cíl pro rok 2030 (Net Zero) |
Ekonomický dopad |
|---|---|---|---|
|
Tempo zlepšování intenzity |
2,0 % ročně |
4,0 % ročně |
Snížení účtů o 1/3 ve vyspělých ekonomikách |
|
Investice do efektivity |
Postupný nárůst |
Potřeba masivního škálování |
Tvorba 4,5 milionu nových pracovních míst |
|
Pokrytí standardy (MEPS) |
110 zemí |
Globální shoda |
Harmonizace trhu s technologiemi |
|
Role elektrifikace |
Nárůst tepelných čerpadel |
Dominantní zdroj tepla |
Útlum poptávky po zemním plynu |
Zdroj: Výroční zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA, Energy Efficiency Market Report 2023).
Proč bez dat nelze řídit náklady ani rizika
Energetické náklady dnes výrazně kolísají. Špičky zatížení, rozdílné tarify i tlak na optimalizaci provozu znamenají, že řízení spotřeby musí být založeno na detailním a aktuálním přehledu.
Jak uvádí Deloitte ve studii Global Future of Infrastructure Report, jedním z hlavních problémů řízení infrastruktury je roztříštěnost dat a jejich oddělení od rozhodovacích procesů. Facility management tak často odpovídá za výsledek, aniž by měl k dispozici přesná a strukturovaná data.
IoT tento problém řeší tím, že umožňuje:
- měřit spotřebu energie po jednotlivých technologiích a zónách,
- sledovat reálné zatížení HVAC systémů,
- identifikovat neefektivní provozní režimy,
- propojit technická data s ekonomickými ukazateli.
Z technického hlediska IoT řešení spočívá v nasazení sítí IoT senzorů a zařízení, která monitorují klíčové parametry (spotřeba energie, teplota, vlhkost, zátěž zařízení) a přenášejí je do centrální platformy nebo dashboardu. Jak ukazuje průmyslový přístup k energetickému managementu, takové systémy mohou zahrnovat sub-metery pro jednotlivé části objektu, prediktivní senzory pro HVAC i edge zařízení, která provádějí lokální vyhodnocování před odesláním dat do centrálního systému.
Principy moderního energetického managementu budov a role IoT senzoriky v řízení spotřeby. Zdroj: Engineering Mindset
Kde se investice vrací nejrychleji
Energetický management není jen o splnění povinností. Je to také otázka návratnosti. Podívejme se na 3 typické případy:
Administrativní budova
Typický problém: vytápění a chlazení běží bez ohledu na skutečnou obsazenost.
IoT monitoring obsazenosti a teplot umožňuje dynamické řízení HVAC. Úspora energie se běžně pohybuje v rozmezí 10–20 %. Návratnost investice do senzoriky a řízení se může pohybovat mezi 1–3 lety podle velikosti budovy.
Nemocnice nebo veřejná budova
Provoz je nepřetržitý, regulatorní tlak výrazný a energetická náročnost vysoká. Detailní monitoring umožňuje identifikovat neefektivní zóny a optimalizovat provoz bez omezení komfortu. Např. projekty pod záštitou Deutsche Energie-Agentur (dena) v Německu ukazují, že systematický energetický monitoring veřejných budov přináší dlouhodobé úspory bez nutnosti rozsáhlých stavebních zásahů.
Průmyslový areál
Spotřeba je často koncentrována do několika technologických celků. IoT umožňuje sledovat špičky zatížení a optimalizovat provoz mimo nejdražší tarifní období.
Výsledkem není jen úspora nákladů, ale i lepší podklady pro investice do modernizace nebo obnovitelných zdrojů.
Podle dostupných případových studií (např. True Data Ops, Schneider Electric Real Estate Insights nebo Siemens Industrial IoT Report) se úspory a dopady liší podle typu objektu – od snížení spotřeby energie přes prodloužení životnosti zařízení až po snížení počtu neplánovaných výpadků. Následující tabulka ukazuje, jaké výsledky lze realisticky očekávat:
Ukázka úspor v jednotlivých typech budov
|
Sektor |
Typ opatření |
Výsledek (Energy/Ops) |
ROI / Strategický přínos |
|---|---|---|---|
|
Administrativa |
Monitoring obsazenosti a Edge AI |
Snížení emisí a spotřeby o 22 % |
2 roky (Payback period) |
|
Nemocniční síť |
IoT energetická optimalizace |
15% denní snížení spotřeby |
100% viditelnost kritických dat |
|
Vzdělávací areály |
Prediktivní údržba čerpadel |
25% úspora servisních nákladů |
Prodloužení životnosti aktiv o 30 % |
|
Hotelové resorty |
Cloudová integrace BMS |
35% méně neplánovaných výpadků |
Prevence odstávek a automatické alarmy |
|
Průmyslové závody |
Digitalizace brownfield strojů |
50% úspora času při sběru dat |
Zvýšení dostupnosti strojů o 15 % |
Zdroj: True Data Ops Case Studies, Schneider Electric Real Estate Insights a Siemens Energy Industrial IoT Report.
IoT jako nástroj compliance a ESG
Energetické řízení dnes úzce souvisí s ESG a regulatorním reportingem. Organizace musí být schopny doložit vývoj spotřeby, efekt přijatých opatření i plán další optimalizace.
Jak upozorňuje IFMA ve zprávě Technology Trends in Facility Management, schopnost systematicky pracovat s provozními daty se stává klíčovým faktorem konkurenceschopnosti správy budov.
IoT zde funguje jako most mezi technickým provozem a managementem. Převádí technická data do auditovatelných výstupů a umožňuje rozhodování založené na faktech, nikoli odhadech.
Co by měli správci budov řešit už dnes
Podle nedávného pilotního hodnocení připravenosti budov na chytrá řešení v ČR (SRI – Smart Readiness Indicator) se ukazuje, že většina budov ještě není plně připravena na integrované systémy řízení, které IoT přináší. Tato nová klasifikace reflektuje nejen energetickou efektivitu, ale i schopnost budov adaptovat se, optimalizovat a používat data ve prospěch provozu.
Rok 2026 není daleko. A s praktickými kroky lze začít okamžitě:
- Zmapovat dostupnost energetických dat v budově.
- Identifikovat klíčové energeticky náročné technologie.
- Vyhodnotit možnosti postupného zavedení IoT monitoringu.
- Propojit technická data s ekonomickým vyhodnocením.
Energetický tlak lze vnímat jako povinnost. Stejně tak jej ale lze chápat jako příležitost k modernizaci a získání konkurenční výhody.
Chcete vědět, jak je na tom vaše budova?
Rok 2026 přináší nové nároky na energetický management i transparentnost provozu. Pokud si nejste jistí, zda máte k dispozici dostatečně detailní data pro řízení spotřeby, audit nebo reporting, je nejvyšší čas to prověřit.
S pomocí odborníků můžete prověřit aktuální stav a navrhnout konkrétní kroky, jak IoT využít pro reálné úspory i splnění regulatorních požadavků.
