IoT v Česku roste: chytrá zařízení a senzory na vzestupu

Víc než desetina z nás používá chytré zařízení

Dle údajů sesbíraných Českým statistickým úřadem ve druhém čtvrtletí let 2020 a 2022 stále roste počet těch, kdo IoT využívají.

Zatímco v roce 2020 používalo některé z IoT zařízení pouze 7 % osob, v roce 2022 je to již 12 %. Nejčastěji je používají osoby ve věku 35–44 let, konkrétně 21 % z nich. Poměrně hojně jsou tato chytrá zařízení rozšířená u osob ve věkových skupinách 25–34 let (18 %) a 45–54 let (17 %).

Zdroj dat: ČSÚ

Internet věcí v domácnostech zatím využívají hlavně lidé s vyšším příjmem

Např. chytrá zařízení na ovládání spotřeby energií používá 15 % z pětiny nejbohatších domácností, ale pouze 1 % z pětiny nejchudších domácností.

Ještě větší rozdíl najdeme u používání chytrých zabezpečovacích systémů, které používá 20 % z pětiny nejbohatších domácností a opět pouze 1 % z pětiny nejchudších.

Nejběžnější využití IoT v českých domácnostech? V první řadě bezpečí

A k čemu v domácnostech internet věcí používáme? Jedničkou stále zůstává zabezpečení domova. Bezpečnostní zařízení (např. alarmy, detektory kouře či chytré zámky) využívalo 7 % dospělých osob.

Pět procent z nás ovládá díky internetu věcí topení. Domácí spotřebiče (např. robotické vysavače, které se ovládají díky připojení k mobilnímu telefonu, tabletu nebo počítači) využívá doma 6 % osob.

Jaký je nevyužitý potenciál

Český statistický úřad se také dotazoval těch, kdo zatím žádné zařízení internetu věcí doma nemají, proč si žádné nepořídili. Nejčastěji (68 % dotazovaných) lidé uváděli, že neměli potřebu si podobnou technologii domů pořizovat, protože pro ni nevidí uplatnění. 9 % osob uvedlo, že tato zařízení jsou pro ně příliš drahá. Nejmenší překážkou jsou obavy, že nebudeme schopni tato zařízení ovládat - 4 % osob uvedla, že nemají dostatečné dovednosti s moderní technikou, takže by nezvládli zařízení IoT použít.

Nositelnou elektroniku využívají především mladí

Zejména u mládeže je velmi oblíbená tzv. nositelná elektronika, tedy např. chytré hodinky, fitness náramky a bezdrátová sluchátka, které má v České republice 44 % osob.

Největší zastoupení (84 % osob) mají tzv. wearables mezi mladými lidmi ve věku 16–24 let, kteří mají elektroniku připojenou k mobilnímu telefonu nebo přímo k internetu. Podíl osob, které nositelnou elektroniku používají, vzrostl z 32 na zmiňovaných 44 %.

Chytré reproduktory, připojené přes bluetooth k mobilnímu telefonu, tabletu či počítači, jsou další poměrně rozšířenou technologií. V České republice je využívá 24 % osob, o dva roky dříve to bylo 18 %.

Bohužel nejméně se lidé obecně zajímají o přístroje, které se týkají zdraví, jako jsou připojené zubní kartáčky, osobní váhy, tlakoměry či jiné chytré zdravotnické přístroje. Ty zatím používá 6 % osob.

Oblíbili jsme si chytrou TV, kterou sleduje 44 % osob starších 16 let. Za posledních 6 let vzrostl počet těch, kdo chytré televize sledují, na čtyřnásobek. Chytré hračky bezdrátově připojené k mobilnímu telefonu či tabletu použilo doma alespoň někdy 9 % domácností s dětmi do 15 let.

Chytrou herní konzoli používá v České republice 12 % osob starších 16 let. Výrazně více to jsou muži (18 %) než ženy (7 %).

Aplikaci na mobilním telefonu, tabletu či počítači k ovládání či monitorování auta použilo alespoň někdy v životě 4,5 % osob. Stejně jako u většiny IoT zařízení ji použili častěji muži (7 %) než ženy (3 %).

Zdroj dat: ČSÚ 

Investice do IoT ve světě

Zatímco pandemie covidu měla na rozšíření internetu věcí velmi pozitivní vliv, v posledním roce se ho neblaze dotknul nedostatek čipů, se kterým se zřejmě budou firmy potýkat i letos.

Počet připojených zařízení celosvětově vzrostl o 18 % na 14,4 miliardy. Podle trendu růstu se do roku 2025 bude k internetu připojovat 152 200 zařízení IoT za minutu.

Celosvětové výdaje na IoT se od roku 2018 meziročně zvýšily nejméně o 40 miliard dolarů. V roce 2020 dosáhly výdaje na internet věcí 742 miliard dolarů. V roce 2022 se předpovídalo, že celosvětové výdaje na IoT dosáhnou 1 bilionu dolarů a v roce 2023 se očekává, že výdaje vzrostou na 1,1 bilionu dolarů. Dá se předpokládat, že zvýšené meziroční tempo růstu bude pokračovat i nadále.

Kde se internet věcí využívá nejčastěji?

Navzdory výraznému nárůstu výdajů na internet věcí v posledních letech se neočekává, že by se podíl na trhu podle regionů drasticky změnil. Ještě v roce 2018 měl region Asie a Tichomoří největší regionální podíl na trhu s 37 % (více než třetina celkových globálních výdajů na IoT.)

Následovaly Severní Amerika (29 %) a EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) (23 %). Japonsko (9 %) a Latinská Amerika (9 %) tvoří zbytek celosvětových výdajů na internet věcí.

Očekává se, že do roku 2024 bude mít odvětví IoT hodnotu přes 1 bilion dolarů. Trh IoT má v současnosti hodnotu přibližně 800 miliard dolarů.

Druhá největší oblast ve světě: připojená vozidla

Nejvíce se utrácelo za média, tedy zařízení pro připojení, a to 100 miliard dolarů. Druhým a třetím nejvyšším segmentem IoT podle tržeb byla připojená vozidla (73,8 miliardy dolarů) a platební terminály (39,4 miliardy dolarů).

V roce 2020 představoval podnikový IoT 76 % celkových příjmů trhu IoT. Očekává se, že tento poměr zůstane zachovaný.

Výdaje na chytrou domácnost v letech 2015 až 2019 meziročně rostly stabilním tempem a to nejméně o 12 %. Během vrcholu pandemie v roce 2020 klesly spotřebitelské výdaje na chytré domácnosti o 9,47 %. Investice do společností zaměřených na IoT se zvýšily na rekordních 1,2 miliardy dolarů v 1. čtvrtletí 2022 ve srovnání s pouhými 266 miliony dolarů v 1. čtvrtletí 2021, nejnovější investice se soustředily kolem AI a analytiky, kybernetické bezpečnosti a připojení k internetu věcí.

Je zřejmé, že IoT získává stále větší význam i v českých domácnostech a nabízí řadu možností pro zlepšení kvality života obyvatel. To přináší nejen výhody pro domácnosti, ale také příležitosti pro firmy a podnikatele, kteří se zaměřují na vývoj a inovaci chytrých zařízení a služeb.

Nabízíte nebo hledáte IoT technologie?

Dejte nám o sobě vědět. Nezávazně s vámi probereme, jaké máte možnosti.